Výstavy
A / VÝSTAVY
1/ Czech Scape
lokalita/ galerie jaroslava fragnera
analýza, historický exkurz, současný stav
kurátoři/ 4 dim – Klára Stachová, Andrea Honejsková, Jakub Hepp, gjf – Dan Merta
Výstava CZECHSCAPE představuje výběr projektů krajinářské architektury a realizací v oblasti veřejného prostoru v České republice. Nenásilně vybízí k reflexi současné doby, kdy je krajinářská architektura v České republice na postupném vzestupu, a kdy je na místě srovnávat její výsledky s oborově nejvyspělejšími zeměmi Evropy.
2/ EUNIC Landscape architecture
lokalita/ nákladové nádraží žižkov
kurátoři/ Renata Vrabelová, Dan Merta
Výstava představuje 36 realizovaných projektů z 18 evropských zemí, příklady nových přístupů k řešení, vnímání a užívání člověkem transformovaného prostředí: rekultivace, rehabilitace opuštěných částí krajiny nebo průmyslových území, urbanizace zanedbaných městských veřejných prostor – vše pro nové, převážně rekreační funkce a sportovní vyžití, pro setkávání, kulturu a vzdělávání.
3/ Krajiny z druhé ruky
lokalita/ nákladové nádraží žižkov
Výstava se zaměřuje na prezentaci projektů z plánované knižní monografie „Krajiny z druhé ruky – nová identita průmyslové krajiny a specifika tvorby zeleně v postindustriálních areálech.“
kurátoři/ Daniel Matějka, Lukáš Lattenberg, Jana Žáková
Výstava a katalog představující inspirační příklady z Německa řeší možnosti implementace tamějších odzkoušených a funkčních přístupů do českého prostředí. Výstava je koncipována tak, aby příklady v ní uvedené byly inspirativní a použitelné pro region České republiky. Vystavované projekty mají sloužit jako předobraz k současným možnostem revitalizace areálů s bývalým průmyslovým využitím.
4/ Landscape architects NOW!
lokalita/ nákladové nádraží žižkov
kurátorka / Ivana Pásečná (SK)
Výstava Landscape architects NOW! představuje projekty domácích i zahraničních krajinných architektů pocházejících ze Severní Ameriky, Evropy, Asie a Austrálie. Autoři výstavy chtějí prostřednictvím výstavy především upozornit na téma krajinné architektury a její tvůrce.
B / PREZENTACE A PROJEKTY/
lokalita/ nákladové nádraží žižkov
Praha 3 je svébytnou městskou částí s bohatou historií, která udržuje své vlastní kulturní a historické tradice. Na jejím území se propisují a mísí architektonické směry a období, stejně jako jednotlivé lidské osudy a příběhy. Komunistická asanace vnesla do této centrální městské části prvky periferie, dala více prostoru autům a vytvořila pro lidi často nevyužitelná a dnes devastovaná veřejná prostranství. Polistopadový ekonomický růst a prosperita tento negativní trend na některých místech dále podpořili.
Objevily se však i nové příležitosti, zrušená železniční trať na jižním svahu Vítkova a její nahrazení stezkou pro bezmotorovou dopravu ukázalo obrovský nevyužitý potenciál. Městská část Praha 3 tento potenciál cítí a zahájila přípravu a realizaci oprav vybraných veřejných prostranství. Cílem intervencí je potlačit dopravní funkci zejména na ulicích, zlepšit prostupnost územím, zlepšit prostředí pro pobyt v ulicích, parcích a náměstích.
V rámci výstavy, kterou máte před sebou, bychom rádi ukázali již realizované projekty i ty, které se zatím zrodily jen v hlavách architektů jako možnost a potenciál, o jehož naplnění a směru nebylo dosud rozhodnuto. Veřejná prezentace těchto záměrů je jedním z prvků zapojení veřejnosti do rozhodování o podobě veřejných prostranství. Podívejte se, inspirujte se a zapojte se.
Prezentace s názvem Detaily? je zaměřena na několik konkrétních míst Prahy a nastiňuje způsob, jakým jej čtou členové Kanceláře veřejného prostoru. Závěry z jejich průzkumu reprezentují vystavené dokumenty, které Kancelář veřejného prostoru za poslední dobu zpracovala.
Instalace Nadace Proměny a sochaře Václava Fialy představuje projekt obnovy lesoparku na říčním ostrově v Sušici realizovaného podle návrhu atelieru Florart v roce 2013. Mottem projektu bylo: „Přebrodit řeku. Poslouchat ticho. Sledovat oblohu. Sednout si do trávy. Přivítat vodáky.“
Vize Praha 2025 je nový dokument iniciativy Auto*Mat představující Prahu v roce 2025 jako fungující město, ve kterém jsou sladěny požadavky na udržitelnou dopravu, ekonomický rozvoj, kvalitní veřejný prostor a zdravé životní prostředí.
Ústav zahradní a krajinné architektury, Fakulta architektury, České vysoké učení technické v Praze
Prezentace studentských projektů z Ústavu zahradní a krajinné architektury Fakulty architektury na ČVUT v Praze.
Katedra zahradní a krajinné architektury FAPPZ, Česká zemědělská univerzita v Praze
Jaký je náš vztah k české krajině? Je pro nás jen dekorem na okenní tabuli, nebo příběhem, do kterého vstupujeme? Prezentace katedry přiblíží pomyslné Kolečko po české krajině, které v nás má vyvolat nové pocity a otázky.
Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita v Brně
Vystavené práce jsou výběrem z portfolia programu Zahradní a krajinářská architektura Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Představujeme práce z tematických workshopů, výstupy ze spolupráce s kulturními institucemi a především široké spektrum diplomových a ateliérových prací.
EnviroCity ve spolupráci s Landscape Festivalem Praha oživí industriální prostory Nákladového nádraží Žižkov sérií debat, prezentací a uměleckých performancí. Festival připravilo občanské sdružení Collaborative Collective a jeho centrem se stane environmentální pavilon Loop.
V rámci Landscape Festival Praha 2014 jsou představeny projekty developerské společnosti Sekyra Group, která se zabývá výstavbou komerčních a rezidenčních budov. Prezentace je zaměřena na tři projekty nové výstavby na rozsáhlých drážních pozemcích s názvySmíchov City, Žižkov City a Rohan City.
C /KRAJINNÉ A UMĚLECKÉ INSTALACE/
lokalita/ nákladové nádraží žižkov
garanti/ Kurt Gebauer, Vladimír Sitta
Vyzvaní umělci a krajinní architekti vytvořili speciální instalace pro lokalitu nákladového nádraží Žižkov.
Instalace je reakcí na zevšednění krajiny, ať už městské či venkovské, která se pro nás stala se samozřejmou a přehlíženou. Naštěstí máme stále moc krajinu oživit, probudit ji v novém příběhu. Někdy stačí obyčejné slovo nebo znak: „Jedno pivo!“
Krajina, ať městská či venkovská, byla vždy prostorem obývaným a kultivovaným lidmi. Na rozdíl od divočiny, prostoru neobývaného a neobyvatelného. Se ztrátou divočiny nám krajina zevšedněla, stala se samozřejmou a přehlíženou. Naštěstí máme stále moc krajinu oživit, probudit ji v novém příběhu. Někdy stačí obyčejné slovo nebo znak.
Jedno pivo !
Betonové Hlavičky, autorovo oblíbené téma, z roku 2011 se staly putovní. Nejprve byly umístěny na větráku na náměstí Jana Palacha, v roce 2013 se seřadily před Národní technickou knihovnou v Dejvicích. Na Nákladovém nádraží Žižkov na vagónu budou megaputovní. Vždy jiný příběh? Jaký, to si najde každý sám.
Řeka je vždy místem, které se chce pozorovat…scéna je téměř hotová, zálivy a říční valouny, šumění listů vrb a vlnky na hladině…občas mezi vrbami něco prokvete…lehnout si, pozorovat …
povídat si nebo nebýt rušen…léto v Praze…třeba v Troji, na Smíchově nebo v Libni?
Dílo Tvarování – krajina po bitvě představuje uměle vytvořenou krajinu, jež vznikla soubojem dvou žen v sádře – proti sobě a proti času a tuhnoucímu materiálu. Vytvořily tak skutečnou krajinu po bitvě, v materiálu, který je využíván ke tvorbě architektonických modelů.
Alegorický vůz (vagon) o.p.s. KOKOZA slouží jako prezentace městského a komunitního zahradničení, pěstování zeleniny, bylin i okrasných květin a kompostování. Na realizaci se podíleli zahradníci z městských a komunitních zahrad z celé Prahy společně s lidmi se zdravotním postižením.
Miloš Šejn: Stromem padám, 2014
Adéla Součková: Nemožnosti, 2014
Robert Vanis: bez názvu (stromy), 2014
Aleš Loziak: Black box, 2014
Michala Dašková: Plevel je vše, co roste tam, kde to nechceme, 2014
Karel Kunc: Mrtvý les, 2014
Martin Marek: Na hranici – Grenznah: dokument o sympoziu, 2014
Projekt představuje dokumentaci instalací ze sympozia konaném na lesovně Tummelplatz, jehož účastníci byli opět vyzváni k představení podstaty akce, totiž vyrovnání se s neznámým prostředím vlastní prací. Stromy nahrazují sloupy a pražce. Odstíny zelené střídají tóny rzi a šedi betonu. Silná atmosféra zůstává.
Vagon v pojetí ateliéru Partero přijíždí z Moravy. Stal se jídelním vozem, kde se zcela v souladu s principy raw food podává čerstvá strava pěstována přímo v kupé na záhonech z balíků slámy (straw bale gardening). Čerstvě mletá káva z deště je podávána v tradičních servisech moravských domácností.
Projektem Rozhoupejme českou krajinu! chtějí autoři vyzdvihnout potenciál zajímavých míst a upozornit na krásné, leč skryté místo v našem okolí radostným způsobem. Houpačka je symbolem společné radosti, hravosti a rozhledu. Instalace je součástí projektu „100 Houpaček pro krajinu“.
Prazeleninu založil v roce 2012 architekt Matěj Petránek společně Jiřím Novákem. Jednou z inspirací byla komunitní zahrada v Helsinkách.
Zahrada i program jsou přístupné nejen pěstitelům ale i široké veřejnosti. Prazelenina zajišťuje pro pěstitele místo, palety, pytle, zeminu, nářadí a vodu.
Na NNŽ osadila Prazelenina vagón různými druhy dýní, které v září společně s pěstiteli sklidí a připraví na zahradě dýňové hody.
Tým dobrovolníků Prazeleniny 2014: Zuzana Andělová, Regina a Standa Kuncovi, Dáša Kubátová a Robert Buchner, Martin Havel, Marie Havlínová, Viola Jakschová a Pavel Jantač, Václav Jílek a Bára Jurkovičová, Klára Koubová, Zdeněk Kovář, Milan Maštálka, Jirka Novák, Matěj Petránek, Lenka Stejskalová a Karel Wheeler, Marcela Straková, Petr Štěpánek a Lenka Svobodová, Jiří Štěpán, Filip a Jana Volavkovi, Pavel Vyhnánek, Veronika a Cedric Louvelovi, Miloš Kravčiv a Marcela Janečková.
Každý den mizí pod buldozery v České republice 15 hektarů půdy. Tato půda kdysi živila člověka. Dnes je povrch sterilizován korzetem z asfaltu a jiných materiálů. Náš životní styl je umožněn jen díky historicky bezpříkladné denaturalizaci našeho prostředí. Příroda přitom zůstává zdrojem inspirace, jak o tom svědčí inspirace přírodními formami v designu a v architektuře. Biomimikry přitom zůstává ve valné míře pouhým formálním cvičením. Vytěsněná příroda je nahrazována umělou podpřírodou.
Spektrum proměn v české krajině se neomezuje pouze na řepkové orgie agrobyznisu. Tam kde kdysi rostla na návsi lípa, přichází nový universální vetřelec. Má spoustu kolaborantů.
Šíří se jak virus. Konformita přichází se slevou. Vesnice na Vysočině nebo velké/malé město? Nový symbol vyloučení a oddělení. Kdysi jen na hřbitově. Dnes všude. Strom není
ten, koho učili psát…
Objekty D. Šubrtové tematicky reagují na rozdíly v průmyslové krajině utvářené geomorfologickými procesy, především v hornických regionech. Reflexe směřuje k sochařské interpretaci nově vznikajících míst, která jsou fyzickým příkladem přírodní obnovy.
V díle s názvem Naše cesta krajinou reflektuje autorka témata týkající se krajiny – cesta lidí krajinou versus cesta krajiny, její proměna pod lidskou stopou, naše vnímání krajiny a její přizpůsobování našemu obrazu. Krajina je taková, jací lidé v ní žijí.
D/ GUERILLA – INDUSTRIÁL – FESTIVAL – URBAN GARDENING
lokalita/nákladové nádraží žižkov
série přednášek/workshopy/intervence
kurt gebauer